Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Viniční majer v Jaroslavicích
Vala, Jiří ; Stříteský, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedním ze základních prvků strategie projektu je využití skrytého potenciálu tohoto zářezu a propojení krajiny s vzniklou viniční usedlosti. Umístění výrobní části celku je vytvořeno klasickou metodou využívanou při kopaných sklepech, kdy výrobní část zároveň zajišťuje stabilizaci svahu a stává se jeho součástí. Koncept vychází z historického principu hospodářské usedlosti a soustředění jednotlivých funkcí okolo centrálního dvora.
Posouzení bezpečnostního celíku u podzemní stavby
Zapletal, Adam ; Černý,, Vít (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce parametricky porovnává různé metody určení nutné délky bezpečnostního celíku při budování sekundárních městských kolektorů v Brně. Porovnáván je analytický výpočet podle Šedivého s matematickým modelováním provedeným jednak v programu Plaxis 2D verze 2015.02. a také v programu Plaxis 3D Introductory verze 2013.
Určení geotechnických a hydrogeologických charakteristik vybraných zemin a stanovení jejich vhodnosti pro založení stavby na příkladu lokality v Západních Karpatech
Mikulica, Tomáš ; Krmíček, Lukáš (oponent) ; Sluková, Michaela (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na určení geotechnických a hydrogeologických charakteristik vybraných zemin a stanovení její vhodnosti pro založení stavby na příkladu lokality v Západních Karpatech. V této práci jsou popsány provedené průzkumné práce, vsakovací zkouška a zhodnocení odebraných zemin pomocí křivky zrnitosti a pórovitosti.
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
Diagnostické metody použitelné pro monitorování sušícího procesu cihlářských výrobků
Sarvaš, Ondřej ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem diagnostických metod použitelných pro monitorování sušícího procesu cihlářských surovin. Na základě rozsáhlé rešerše odborné literatury je vytipováno několik parametrů, které je vhodné během sušení monitorovat. Dále je navržena metodika měření těchto vytipovaných parametrů. V experimentální části je na ostřené a neostřené cihlářské surovině postupně ověřena použitelnost všech popsaných metod: měření povrchové teploty v klimatické komoře, stanovení rozložení vlhkosti ve vzorku, stanovení vlhkostní difuzivity, stanovení pevnosti v tahu, stanovení rychlosti průchodu ultrazvukových vln a stanovení dynamického modulu pružnosti. Provedené experimenty a získané zkušenosti ukazují, že minimálně dvě z výše zmíněných metod monitoringu jsou velice vhodné a přínosné – vlhkostní difuzivita a pevnost v tahu. V práci byl podrobně popsán postup stanovení vlhkostní difuzivity materiálu. Byla popsána závislost vlhkostní difuzivity na čase, tedy na vlhkosti sušeného materiálu, a byly popsány rozdíly mezi ostřenou a neostřenou surovinou. V rámci praktického ověřování experimentu navrženého pro stanovení pevnosti v tahu při různých vlhkostech zkušebního vzorku, byl navržen nový tvar zkušebních těles a nový přípravek umožňující jejich uchycení v hydraulickém lisu. Z výsledků této práce vyplývá, že pevnost v tahu keramických výlisků je primárně závislá na vlhkosti materiálu, druh suroviny ovlivňuje pevnosti v tahu minimálně.
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
Degradace sprašových pokryvů vlivem antropogenní činnosti na pozemcích poškozených vodní erozí =: Degradation of loess covers due to anthropogenic activity on plots damaged by water erosion /
Hammerová, Anna
V letech 2013 a 2014 byly prováděny výkopy půdních sond a odběry půdních vzorků na 14 pozemcích. Byly vybrány pozemky poškozované vodní erozí s půdním typem černozem na půdotvorném substrátu spraš. Výsledky objemové hmotnosti a celkové pórovitosti potvrdily utužení půdy s nejhoršími výsledky v podsvahových polohách a podorničí všech poloh. Vysoké hodnoty maximální kapilární kapacity a nízké hodnoty minimální vzdušné kapacity ukazují na porušení struktury půdy. Sprašové pokryvy ve střední části svahu se dostávají do kontaktu se srážkovou vodou a agrotechnikou a dochází u nich ke změnám fyzikálních vlastností. Snížení obsahu uhličitanů ve spraši způsobeného erozní činností bylo zjištěno ve střední části svahu i v místě akumulace. Obsah humusu, stejně jako obsah fosforu a draslíku, je vlivem eroze ve střední části svahu výrazně snížen. Bylo potvrzeno, že vodní eroze negativně ovlivňuje, celou řadu půdních vlastností, a to i do hloubky profilu, a zhoršuje podmínky pro dobrý růst rostlin.
Diagnostické metody použitelné pro monitorování sušícího procesu cihlářských výrobků
Sarvaš, Ondřej ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem diagnostických metod použitelných pro monitorování sušícího procesu cihlářských surovin. Na základě rozsáhlé rešerše odborné literatury je vytipováno několik parametrů, které je vhodné během sušení monitorovat. Dále je navržena metodika měření těchto vytipovaných parametrů. V experimentální části je na ostřené a neostřené cihlářské surovině postupně ověřena použitelnost všech popsaných metod: měření povrchové teploty v klimatické komoře, stanovení rozložení vlhkosti ve vzorku, stanovení vlhkostní difuzivity, stanovení pevnosti v tahu, stanovení rychlosti průchodu ultrazvukových vln a stanovení dynamického modulu pružnosti. Provedené experimenty a získané zkušenosti ukazují, že minimálně dvě z výše zmíněných metod monitoringu jsou velice vhodné a přínosné – vlhkostní difuzivita a pevnost v tahu. V práci byl podrobně popsán postup stanovení vlhkostní difuzivity materiálu. Byla popsána závislost vlhkostní difuzivity na čase, tedy na vlhkosti sušeného materiálu, a byly popsány rozdíly mezi ostřenou a neostřenou surovinou. V rámci praktického ověřování experimentu navrženého pro stanovení pevnosti v tahu při různých vlhkostech zkušebního vzorku, byl navržen nový tvar zkušebních těles a nový přípravek umožňující jejich uchycení v hydraulickém lisu. Z výsledků této práce vyplývá, že pevnost v tahu keramických výlisků je primárně závislá na vlhkosti materiálu, druh suroviny ovlivňuje pevnosti v tahu minimálně.
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.